„To by se za Steva Jobse nikdy nestalo!“… jenže stalo. A někdy dokonce i víckrát. Ani Steve nebyl dokonalý.
Dnes vám ukážu 10 věcí, které se v Apple příliš nepovedly.
Nutno dodat, že tento seznam je čistě mým vlastním, i když některé produkty jsou vnímány jako „špatné“ také obecně.
Číslo 10 – Potichu zrušená nabíječka AirPower
Začnu relativně nedávným produktem. Nabíječka AirPower, která měla vyřešit hlavní nevýhodu všech bezdrátových nabíječek.
AirPower měla být univerzální bezdrátová nabíječka ve tvaru oválné podložky, nabíjející až 3 zařízení zaráz (třeba iPhone, Apple Watch a AirPody). Hlavní výhoda? Už byste nemuseli telefon dávat na přesné místo s nabíjecí cívkou – podložka totiž cívek měla mít 15 – 32! Nabíjecí cívky se měly překrývat a precizní položení telefonu tak nemělo hrát roli.
Problém? Tolik nabíjecích cívek v jedné tenké podložce znamená mnoho elektromagnetického rušení a tvoření velkého množství tepla. Apple se to snažil vyřešit vypínáním nepotřebných cívek a chytrým řízením spotřeby. Údajně prý dokonce implementoval A11 čip z iPhonu X pro provádění složitých výpočtů.
Tak jako tak, podložka nesplňovala vysoké standardy Applu. AirPower byla představena v roce 2017 spolu s iPhonem X. Měla jít do prodeje o rok později. O ten rok později ale byly z webu Applu veškeré zmínky o AirPower odstraněny a projekt byl nakonec oficiálně (ale potichu) zrušen v roce 2019.
AirPower tak nikdy nespatřila světlo světa. Za jejího nástupce můžeme považovat MagSafe Duo Charger z řady MagSafe příslušenství.
Číslo 9 – Nešťastné nabíjení Magic Mouse 2
Magic Mouse od Apple je známým produktem. Je součástí každého balení iMacu. Designově krásná, bezdrátová myš, která zvládá umí multi-touch gesta.
To že neergonomický tvar Magic Mouse může přinášet karpální tunely je věc vedlejší. Problém druhé verze Magic Mouse byl v nabíjení. Předchůdce používal klasické AA baterky. Aktuálně prodávaná verze má nabíjecí baterii integrovanou přímo v sobě. Trochu nešťastným je umístění nabíjecího lightning konektoru.
Ten je totiž na dolní straně. Myš sice potřebuje nabíjet jednou za pár týdnů, ale i tak vypadá myš jako želva na krunýři a nemůžete ji používat. Třešnička na dortu u myši, která se špatně drží, chybí jí druhé tlačítko a její gesta nefungují pokaždé na 100 %.
Číslo 8 – PowerBook G5 – katalyzátor přechodu na Intel
PowerBook s čipem PowerPC G5 měl být velkým úspěchem. Nikdy ale nespatřil světlo světa.
Po úspěšném Powerbooku G4 (vydaném v roce 2001) hledal Apple způsob, jak implementovat výkonnější čip páté generace „G5“ do přenosného těla notebooku. G5 byl totiž úspěšně použit u výkonného desktopového PowerMacu.
Bohužel procesor G5 byl příliš velký, hodně topil a měl příliš velkou spotřebu. I když Steve sliboval PowerBook G5, nebylo technologicky možné takový procesor uchladit a hlavně živit na baterii. Toto byl další důvod, proč Apple přešel od procesorů PowerPC na Intel v roce 2005.
A nyní o 15 let později přecházíme u nových Macbooků z Intelu na ARM.
Číslo 7 – Motorola Rokr – „Motorola iPod“
Ještě před samotným iPhonem přišel Apple s telefonem. Možná byste ale nečekali, že to bylo ve spolupráci s Motorolou.
Jmenoval se Rokr E1. Byl představený v roce 2005. Jednalo se oficiálně o jediný telefon s iTunes. Práce a interface měla připomínat klasický iPod. Víc si o něm můžete přečíst třeba na iDnes.
Každopádně se říká, že po téhle špatné zkušenosti chtěl Steve Jobs udělat vlastní telefon. Steve nesnášel ovládání klasických telefonů. Také proto vznikl dotykový displej s podporou multi-touch gest pro první iPhone.
Číslo 6 – Power Mac G4 Cube – PowerMac v 8 palcové krabičce
V roce 2000 se Apple pokusil nacpat výkonný desktop PowerMac G4 do malé krabičky. Výsledek byl fascinující. Prodejní úspěch se bohužel nedostavil.
Nemůžu si pomoct, ale podle mého názoru je G4 Cube ukázka nejlepšího designu Jonyho Iva. Cube považuji za nejkrásnější počítač, který byl kdy vyroben. Bohužel ale v prodeji vydržel pouze rok. Problémů bylo několik:
- Byl dražší o 200$ než stejně rychlý Power Mac (1799$ – cca 40 000 Kč)
- U některých kusů docházelo k praskání polykarbonátového krytu počítače
- Špatná rozšiřitelnost – počítač se dal velmi snadno otevřít, ale upgradovat šel minimálně (prakticky jako Mac Pro z roku 2013)
Apple G4 Cube údajně prodal za poslední kvartál roku 2000 pouze 29 000 kusů. Ve srovnání s ostatními Macy (308 000 kusů) to byl velmi špatný výsledek. Z toho důvodu byl prodej Cube zastaven rok po jeho představení. Tak jako tak – tenhle počítač bych jednou chtěl mít doma.
Číslo 5 – Extrémně lesklý i poškrabatelný – iPhone 7 Jet Black
iPhone 7 měl jednu speciální variantu, která se tvářila luxusněji než ostatní verze. Jet Black nejen luxusně zněl, ale také tak vypadal.
Sám jsem iPhone 7 Jet Black měl. Extrémně leštěný povrch vypadal neuvěřitelně dobře. Bohužel jsem ho stejně nosil ve speciálním koženém pouzdru od Apple, ve kterém byl uvnitř semiš pro zabránění poškrábání.
Sám Apple totiž u tohoto telefonu udával větší náchylnost ke škrábání. To se následně rychle potvrdilo. Mikroškrábance se začaly objevovat prakticky hned v prvních hodinách po používání a nošení v kapse nebo kabelce znamenalo rychlou smrt. Ve finále jste Jet Black iPhony ani vidět nemohli, protože je většina majitelů úzkostlivě schovávala v obalech. Včetně mě.
Číslo 4 – Butterfly klávesnice na Macboocích
Butterfly klávesnice měly splňovat požadavky Macbooků další generace – tenkost, tichost, spolehlivost.
O butterfly klávesnicích jsem psal v tomto starém článku chvíli po vzniku Granátovýho Jablka. Nový mechanismus zdvihu kláves měl přinést ticho a nízký zdvih, který umožňoval, aby nové Macbooky od roku 2015 byly ještě tenčí.
Jenže… uživatelům se nelíbil pocit při psaní na klávesách s nízkým zdvihem. Pokud se pod klávesy dostaly nějaké nečistoty, pak velmi rychle docházelo k opakování nebo vynechávání písmen při psaní. A to je to poslední, co u klávesnice chcete.
Apple se pokusil problém několikrát vyřešit. Například přidal ochrannou membránu. Vznikl výměnný servisní program, který garantuje výměnu butterfly klávesnice až 4 roky po nákupu zařízení. Po uplynutí této doby ale byla výměna klávesnice velmi drahá.
Žádná z přijatých opatření nepomohla a tak jediné vysvobození byly až nové modely bez butterfly klávesnic. Třeba nový Macbook Air se dočkal až v roce 2020.
Číslo 3 – Antennagate iPhonu 4 – „Držíte to špatně“
Osobně považuji iPhone 4 za nejhezčí model iPhonu. Nádherný design, malá kompaktní velikost, skleněná záda a revoluční rám. Jenže ten rám byl právě ten problém.
Vnější rám telefonu totiž zároveň sloužil jako antény. Levá strana pro Wi-Fi, GPS a Bluetooth. Pravá strana pro GSM. Na jednom místě vlevo dole se antény téměř potkávaly. Pokud jste toto místo silně stiknuli (říkalo se tomu death grip – úchop smrti 😀 ), pak to vypadalo, že telefon ztratil signál.
Steve tehdy uspořádal speciální tiskovku, kde jsme se dozvěděli, že na iPhone 4 padají hovory prakticky stejně jako na iPhone 3GS. Konkurence při silném úchopu měla také problém se signálem. Přesto Steve uznal existující problém. Další update iOS upravil algorytmus výpočtu síly signálu a Apple dal všem pouzdra zdarma – dnes už legendární bumpery. Tehdy to byla bezchybná ukázka kontroly škod Applem.
Upřímně jsem rád, že jsme díky celé té aféře získali alespoň legendární iPhone 4 antenna song. 🙂
Číslo 2 – Bendgate iPhonu 6 Plus – ohýbání telefonu v kapse
V roce 2014 se Apple fanoušci konečně dočkali – byl představený iPhone ve skutečně velkém rozměru a dohnal konkurenci. iPhone 6 Plus byl větší a tenčí než předchůdci. Bohužel se ukázalo, že tenkost má nepříjemný symptom.
Tehdy byl Apple posedlý honbou za tenkými a ještě tenčími zařízeními. Každá další generace musela být o něco menší. U iPhonu si kombinace malé šířky a velké plochy vybrala krutou daň. Telefon se ohýbal i při větším namáhání v kapse. Stačilo ho nosit v upnutých kalhotách.
Po pár dnech prodeje se někteří uživatelé ozvali se stížnostmi. Na Youtube se toho jako první chopil YouTube kanál Unbox Therapy. Lew přímo na videu iPhone vzal a větší silou ohnul. Video získalo několik desítek milionů shlédnutí a skandál byl na světě.
Dle některých zdrojů byl model Plus až 7x náchylnější k ohýbání než předchůdce iPhone 5S. Samotné ohýbání byl problém sám o sobě. Ještě větším problémem ale byly jeho následky – vylomení základní desky a odpojení některých čipů způsobovalo problémy s dotykovou vrstvou displeje a vznikl tzv. touch disease problém.
Jak Apple zareagoval? Nechtěně poškozené telefony měnil kus za kus. Posílil základní desku, přesunul kabely od displeje na jiné místo a hlavně u dalších modelů přešel na silnější hliník 7000, který byl mnohem odolnější vůči ohybu. Bendgate se tak již nikdy neopakovala.
Číslo 1 – Zlaté Apple Watch Edition – hodinky pouze pro vyvolené
Když Apple uvedl svoji první verzi Apple Watch v roce 2015, tak je prodával jako módní a nikoliv fitness doplněk. A díky tomu jsme se dočkali představení speciální verze Edition.
Hliníkovou a ocelovou verzi hodinek máme do dnešního dne. U Apple Watch 1. generace (Series 0) byla ovšem jedna specialitka. Tělo těchto hodinek bylo vyrobeno z 18 karátového žlutého nebo růžového zlata. Cena těchto hodinek byla astronomická – od 10 000$ do 17 000 $. To je zhruba 380 000 Kč bez DPH.
Spoustu lidí jim nepředvídalo dlouhou budoucnost. Koneckonců malý počítač na zápěstí nevydrží desítky let jako klasické hodinky. Softwarová podpora trvá maximálně 5 let. Do té doby navíc nevydrží ani baterie a hlavně – Series 0 byly extrémně pomalé. Dnešní Watch jsou nesrovnatelně rychlejší. Vím to moc dobře – Series 0 jsem sám měl. Člověk čekal klidně minutu na načtení aplikace.
Čísla prodejů neznáme, ale očividně úspěch nezaznamenaly. Apple hodinky přestal prodávat o rok později. Nahradily je nové Edition s keramickým tělem. Jejich cena už nebyla tak astronomická – „pouhých“ 1249 $, cca 28 000 Kč bez DPH.
Sledujte Granátový jablko na Facebooku, Twitteru a Instagramu pro další návody nebo novinky, které se na blogu neobjeví.
Tento článek jsem psal pro server top10list.cz, kde pravidelně vycházejí podobně zajímavé žebříčky.
[…] se nestal žádný velký průšvih jako v mém článku Top 10 produktových failů Applu. Takže pojďme vykročit do dalšího roku hezky pozitivně a ohlédněme se jen za tím […]